Začnu tedy částí z minulého dílu, ale s trochou perliček.
V roce 2010 jsem skončila s úžasnou prací v tiskárně, vyhoření se tomu říká a začala změna života o dalších 180°. Po odpočinku a následných brigádách, zde po okolí v různých oborech, jsem doma dostala dotaz, zda bych si to chtěla vyzkoušet. To vše, v čem jsem žila a začalo to piercingem. Kamarád se nabídl, že si nechá ode mě píchnout bradavky a já jsem přikývla. Přišel domluvený den a stalo se to. Zajímavé, vzrušující, nečekané….vše proběhlo bez komplikace, až na kamaráda, který skoro omdlel. (jméno uvádět nebudu, pokud to bude číst, tak se určitě sám zasměje a snad mi i dá zpětnou vazbu po těch letech.) A přišlo rozhodnutí – ano, jdu do toho. Tenkrát jsme si s přítelem udělali párové tetování na zápěstí, které mě provází celý můj život. Moje první vlastní tetování ale bylo nad kotníkem (taková panenka – a to se zrovna narodila mojí sestře první holčička). Strojek v ruce byl masakr na první dobrou, ale opět láska na zbytek života. A kdyby mě to někdo dříve řekl, že od první kérky až do tatérky – tak se zasměju a víte co. V době když jsem jezdila na tetovací festivaly, koukala jsem na Honzíka a říkala si: no já a tatér, to přece nejde a moje duše se rozplývala nad pohledem na jeho ruce, práci i jeho samotného. No a jak to dopadlo? to už jsem psala dříve.
Tak tedy… brigády, koloběh kurzů, nových informací a učení. Byla jsem na pracáku, tak to byla samá úředničina, ale to mě osobně nevadí. Jsem tak trochu kancelářská krysa. Vidíte a teď mi dochází, že mě to k jedné kryse přivedlo – ano, mluvím o Čínském horoskopu. Já osobně jsem kůň. Tyhle zvířata se ve stáji mají docela spolu v pohodě, to jsem věděla. (jedna z mnoha věcí, která mě dost zajímá a je zahrnuta v mé práci Kartářky a Numeroložky). Navíc já jsem býk a stále se mi do života vrtali chlapy štíři, proč asi? Ano, je to opak mého znamení a tak je to právě ten pocit, že oni jsou kus tebe, který ti chybí. Pro mě opravdu velké lekce a pokud to rozšířím, můj ascendent (má osobnost, která se vám projeví cca od 30roku) je Vodnář a opakem je Lev…a tito muži v mém okolí bych tenkrát zabíjela. (ano, chápete mě, že ten oheň můj vítr nemohl nikdy uhasit). Díky své povaze jsem ale dokázala vše zvládnout a v klidu začít oslovovat své kamarády, s čím mi kluci ze studia pomáhali. Zkoušela jsem první tetování a piercingy. Ano i na sobě, to je nejlepší trénovací plocha. Předcházelo tomu ale i hodně kreslení a tvoření na papír…vykreslit ruku, učit se čáry a detaily, na tom záleží. Začínala jsem maličkostmi, přesně to správné co je nutné na začátku dělat. Vděčnost musím znova vyjádřit za své učitele, protože bez nich bych se tatérkou nikdy nestala.
Nápad rozšířit studio o Permanentní make-up byl také super a vše kolem bylo zajímavé. Bohužel se ale nikdy nerealizoval, protože jsem sice vše zkoušela, ale místo na trvalo ve studiu jsem nikdy neobsadila. Dlouho jsem se ve studiu pohybovala, pomáhala v různých činnostech, nejen s úklidem, párkrát tam svou práci zkoušela, ale prostě to tak nemělo být. To bylo také velmi komické, když si to zpětně přehraji – a je to velké téma, které ještě nemám absolutně uzavřené. A jak to vím? už si nenechám kecat hlavou do svých pocitů a nenalhávám si, že to je uzavřené. Možná tak na oko – ale o to jde, naučit se poslouchat – myslet srdcem. Když teď píšu tyto řádky, vyhrkly mi slzy a došlo mi, že když Zoly nedávno jen tak zavolal, tak mě to dojímá, ale vím, že tam ještě stále mám téma na zpracování, stejně jako při vědomí, že Honzu opět potkávám a cítím, že to není jen tak – vím, že má to souvislost stále i s mou maminkou – jedná se totiž o mé nepřijetí a tohle dokáže zasáhnout. Navíc můj horoskop a postavení planet s tímto tématem mám dost zajímavé, což je pomalu na jednu kapitolu, ne-li více. Teď ale zpět na cestu….
Blížil se rok 2012 – Nový věk Vodnáře – Nejen u mě se děly změny. Ale mám pocit, že se to dělo samo. Pomalu jsem začala nabírat zkušenosti a v roce 2013 přišla a hned odešla Miňonka – nešťastnou náhodou a pak ji nahradila sestra Pusinku v roce 2014, no a to už šlo ráz na ráz. Tehdy jsem díky kamarádce Veronice přišla na jeden minikurz úžasné bytosti a tak přišel moment, kdy jsem se seznámila s paní Janou Čekanovou, lektorkou nejen v oblasti Energií a dozvídala jsem se informace, které pro mě dříve byly opravdu španělská vesnice. Jako magnet mě to přitáhlo a já cítila, že potřebuji v tomto všem pokračovat. Dále jsem potkala s další zajímavou ženu. Byla to poradkyně Mary Kay a já byla určitým způsobem opět přitahována. Jelikož chtěla nejprve práci ona po mě, slovo dalo slovo a já, na začátku 2015, se stala „merykejkou“ také. Byl to pro mě velký skok, ale chtěla jsem se o sebe začít starat jako o ženu a krásku. Tady byla příležitost a tahalo mě i vše okolo, včetně jejich systému seberealizace a rozvoje. Tam jsem začala nabírat sebevědomí ještě více, být sama sebou se teprve probouzelo. A bylo tu jaro a ty veliké energie, konec vztahu a tam přišlo i mé poslední stěhování na místo nynějšího studia – osamostatnila jsem se a začala jako tatérka a kosmetická poradkyně. Nutno podotknout, že už jsem měla za sebou jednu sezónu jako pokladní na horách – otevíral se čerstvě také vlek Hranice na Božím daru (pokud vás to zajímá tak klikněte na odkaz)
Díky této krásné brigádě na horách jsem měla dost úžasné energie, ty pocity tam byly opravdu kouzelné a já měla tolik motivace pokračovat nově a s novým elánem. Nastavila jsem si určitá pravidla, motivační afirmace, nástěnku vizí a vše co se seberozvoje týká. Rozhodla jsem se proto, že už jsem nechtěla žít v něčím stínu a pod vlivem jakýchkoli lidí. To jsem ale ještě netušila co mě v budoucnu čeká. Začalo to už právě tím stěhováním, když jsem se rozhodla, že paní Janu Čekanovou (říkejme jí Čekanka) poprosím o energetické vyčištění prostoru – o kterém jsem se dozvídala právě na těch minikurzech. Přišel zlom – Čekanka mi oznámila, že by bylo super, kdybych se věnovala energetickým pracím také, protože jako člověk pracující ve službách s lidmi, je nutno se energeticky očišťovat a mě to vlastně dávalo smysl. A tak to začalo – kurz Reiki, potom hned Kvantování a už jsem se vezla. Tolik mě to pohltilo…i když pomaleji. Prve jsem se samozřejmě věnovala Tetování – a protože mé přání – Každý zákazník mi vodí dalšího zákazníka – s rychlostí světla se začalo plnit a já měla co dělat…první 2roky byly opravdu rychlé, včetně příchodu i nového partnera – který byl mým dalším splněným přáním. Tohle přání už jsem měla i s malým rituálem a lístečkem pod polštářem. Zní to legračně, ale když něčemu opravdu věříme, tak se to plní. A přišlo mé rozhodnutí – otevřít vlastní Studio.
Tomuto rozhodnutí předcházela už i malá spolupráce v jiných salonech, s děvčaty, kam jsem tenkrát začala docházet, abych si vyzkoušela, jaké to bude pracovat jinde. Věděla jsem, že já nechci Salon – ale Studio. Vím už, že stačí Vědomé rozhodnutí a pak se to děje rychle. Jedna z kamarádek našla prostor na staráku – pamatujete na Studio F(koukni na fotku z odkazu)? Tehdejší přítel byl velmi šikovný a také za pomoci ostatních jsme brzy otevřely STUDIO F. Další mé přání splněno – vyslovila jsem ho po začátku svého podnikání – do 2.let si otevřu studio! Stalo se. a pak přišlo další – do 2let nás tu bude 5. A stalo se. Služby různé a spolupracovnice také – snad jiný díl, když děvčata dovolí. Opravdu se ale stalo, že po 2.letech nás 5bylo. Sice jen krátce, ale ano a nastartovalo to další dění. Do života se mi dostala velmi důležitá osoba a to nejen pro mě. Se svým duchovním zaměřením to bylo pro všechny z nás lákavé. Šárka měla, v té době za rohem od studia, Věštírnu. A to byl můj startovací impuls, když přišla a požádala o tetování. Já si za to nechala vyložit karty. (spojovalo nás mnohem více, ale o tom jindy, pokud sama dovolí.). Společně s dalšími ženami se dělo ve studiu spoustu akcí a bylo to zajímavé. Ale přišel rok 2020 a v lednu odešla většina děvčat ze studia a s Alicí jsme zůstaly sami. Jenže to nebylo všechno, ten rok byl vlastně změnový pro všechny, díky jisté epidemii. Přiznávám, já měla stále práce hodně. Ale s okolnostmi se stalo, že jsem musela po 3letech dát z toho místa výpověď a tak jsem se odstěhovali – a ne náhodou, na místo nynější – na č.p.43 – teď už vím, jak opravdu 7.ka funguje a jen se bavím.
Tehdy se teprve spustil nejen můj kolotoč transformací. A vlastně to bylo po 5letech bydlení zde, jen o patro výš, nad studiem. Musím podotknout, že můj životní kód je 2-5-7, a tak se v těchto obdobích pro mě opravdu dějí události na různých úrovních. Ona totiž porodila štěňata naše Pusinka a to byla opravdu pěkná legrace (jasně, i náročné období, ale na to se rychle zapomene). Já stále tetovala a měla jsem opravdu hodně práce – mým přáním bylo také kreslit si po lidech jen tak bez příprav – a to se také začalo dít. Krásný pocit – spousta z vás už to se mnou zažila. Měla jsem v životě už i další krásné bytosti, které se studiem spolupracovaly a bylo to nádherné. Dát tedy do kupy nové studiu byl masakr, ale vše běželo a cítím velkou vděčnost za každou ruku, která zde tenkrát pomáhala. Rozjelo se vše jak mělo a nastávalo Jaro 2021.
Už na vánoce jsem si koupila pobyt Ve tmě, na týden. Rok jsem se na to připravovala, že to přijde. A věděla jsem, že to bude další milník. Do toho ale odešli ze studia další ženy a poslední zůstaly až do podzimu, pak už jsem jen občas prostor někomu pronajímala. To jaro a TMA mi změnilo život. (2021 je zase 5.ka jako mé životní poslání ke svobodě, no náhody nejsou) a já dostala pěkně za uši – od vlastního Ega. Poprvé vědomě jsem opravdu zjistila, jaké to je si něco namlouvat a lhát sama sobě. Tehdy se ale také spustil můj kolotoč terapií u Čekanky a pomalu nasbírané zkušenosti na energetické úrovni jsem začala uvádět do praxe – sama na sobě a za pomoci Terapeuta, už ne jen učitelky. Vděčnost se špatně vyjadřuje slovy, neboť to, co cítím, je opravdu nepopsatelné. Jako motýlci v břiše a chvění celého těla, když si vzpomenu na tu krásnou cestu až sem, do Teď a Tady. Pamatuji na moment, kdy jednoduchou větou, jedné z děvčat, se stalo Studio F – Fénixem. A bylo to. Ano, každý z nás má příběh, který může vyprávět. Stalo se to také součástí mé krásné práce – kolikrát už jsem Fénixe tetovala, či motiv Vážky nebo Motýla – ano Transformace je společné téma nás všech.
Tetování bylo stále hodně, i přes druhou tzv. vlnu. V Mary Kay jsem dokonce i plnila dost úkolů a jezdila si limuzínou na večeři v Praze za odměny. Měla jsem prostě spoustu práce, ale i na sobě. Prohlásila jsem tehdy, že chci vyčistit naše rody, že i rozhodnutí – nemít děti – s tím má co dělat a že mnou to končí. Máme spoustu zajímavého na vyprávění, celý můj rod. Věřím, že i u vás čtenářů se najdou velké příběhy celých rodů a všichni bychom si zasloužili žít BEZ VLIVU VZORCŮ NAŠICH RODŮ. Co myslíte? Musím podotknout, že konstelace na obloze přispívaly mé transformaci. A nebylo jich tam málo, nemluvě o to, co se děje ještě teď. V roce 2021 jsem se ještě začala učit další témata do hloubky, nejen proto, že jsem si nechala dělat osobní horoskop. (U mě to osobně způsobil Neptun, přesně v těchto letech mé existence). Náhody prostě nejsou a to ani nemluvím o dalších aspektech čísel atd. Těch změn, které ovlivnily můj život bylo spousta – rok 2020 navíc odstartoval můj život bez alkoholu, cigaret a všeho ostatního. No a třeba v roce 2022, k narozeninám, jsem si pořídila své první auto, na cesty za svobodou. to už jsem byla zase totiž sama a sama jsem zůstat chvíli i chtěla. Priority byly jinde, než mít vztah a pomalu mi docházelo, že jsou věci zase jinak než jsem myslela. Neříkám, že jsem byla jeptiška, ale věnovala jsem se jiným činnostem.
Od tetování mě nic neodrazovalo, stála jsem jela jak šlak, ale když jsem si zlomila na jaře 2022 kostrč, přišlo zastavení. Aha, takhle ne a bylo potřeba přeskládat priority. Musela jsem vysadit a nechat srdce rozhodnout, kudy dál a co vypustit. Zůstala jsem tedy srdcem jen u Tetování a seberozvoje. Do života se mi tenkrát ale dostaly tzv. „divoženky – průvodkyně“ a tak můj zájem přešel i na nové témata v duchovní sféře. Duchovního vývoj je plán všech bytostí tady na planetě, ale každý k tomu používá jiná slova a jiné nástroje. Mým plánem duše například bylo učit se od Honzi a také nyní od Čekanky…
Tohle vše je na další kapitolu, včetně cesty terapiemi. Už je toho pro dnes dost. Napíšu o tom další část tohoto příběhu – bojím se vyslovit – nikdy nekončícího příběhu.
Na brzkou čtenou Vaše Kateřina.